V Historické budově Národního muzea intenzívně pokračují stavební a restaurátorské práce. Na jejich průběh přijeli v rámci kontrolního dne dohlédnout také předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr kultury Daniel Herman. Za přítomnosti generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše a generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové jim byly prezentovány probíhající rozsáhlé stavební práce, oprava fasády, činnost restaurátorů na venkovní výzdobě i v interiérech budovy nebo současný postup prací souvisejících s budováním spojovací chodby mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea. Zároveň byl představen také koncept Česko-slovenské výstavy/Slovensko-české výstavy, která se v opravené Historické budově návštěvníkům otevře v říjnu 2018 k 100. výročí založení Československé republiky a 200 letům od založení Národního muzea.

V úterý 24. ledna 2017 se v Historické budově Národního muzea konal kontrolní den, kterého se zúčastnili zástupci Národního muzea, dodavatele Sdružení M-P- I Národní muzeum, Národního památkového ústavu, ministr kultury ČR Daniel Herman a také předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka.

„Na jaře roku 2015 jsme předali Historickou budovu Národního muzea zhotoviteli rekonstrukce a práce jdou v pořádku kupředu. Usilovně se pracuje na zajištění fasády, na spojovací chodbě s Novou budovou Národního muzea, probíhají náročné restaurátorské zásahy v interiérech

a mnoho dalšího. Dělá se tedy opravdu maximum pro to, abychom mohli v budově přivítat první návštěvníky na podzim roku 2018,“ uvádí generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Zástupci institucí prošli trasu s několika stanovišti, kde jim byly prezentovány probíhající práce v budově – např. práce na fasádě budovy, oprava balustrády, restaurátorské činnosti na sochařské výzdobě na čelní fasádě i na malbách v prostorách Panteonu a také současný postup prací souvisejících s budováním spojovací chodby mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea.

„Rekonstrukce Historické budovy Národního muzea, která byla svědkem zásadních milníků našich moderních dějin, byla vládou schválena v roce 2006 a po letech příprav a diskuzí byla reálně zahájena na jaře roku 2015. Kultura je pro naši vládu jednou z priorit a všechny kulturní instituce za vládu vnímáme jako důležitý prvek občanského a společenského života a v případě Národního muzea i jako národní prezentaci. Během tří let se nám podařilo prosadit některé významné body z vládního programu, jako je například nový zákon o státní památkové péči, navýšení podpory živého umění nebo zajištění dostupnosti veřejných kulturních institucí. Resortu kultury se také dobře daří čerpat prostředky z Evropské unie na obnovu památek,“ uvádí předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka.

„Tyto kontrolní dny jsou důležité proto, abychom si udělali představu o postupu prací. Jakkoli nemůžeme detailně rozumět technologickým otázkám rekonstrukce, můžeme sledovat, že se tu rodí dobré dílo. Jde o největší rekonstrukci v dějinách Národního muzea a tomu odpovídá péče, která je jí věnována. Přes potíže, které stavbu postihly zhruba před rokem, pokračují rekonstrukční práce podle harmonogramu. Děkuji panu řediteli Lukešovi i všem, kteří na tom mají zásluhu,“ dodává ministr kultury ČR Daniel Herman.

„Při přípravě obnovy a nyní při realizaci poskytli a poskytují odborní pracovníci NPÚ metodickou pomoc a konzultace s využitím zkušeností a poznatků získaných při obnovách a restaurování těch nejvýznamnějších památkových objektů v zemi. Řadu cenných informací nám poskytly i historické fotografie z naší sbírky, které zachycují interiéry muzea ještě před dokončením, či krátce po něm. Staly se například podkladem pro obnovu prvků zaniklých v roce 1945 po zásahu budovy leteckou pumou,“ říká generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

V rámci kontrolního dne byla také představena výstava plánovaná k 100. výročí založení Československé republiky, která bude pro návštěvníky otevřena v říjnu 2018 v již rekonstruovaných prostorách Historické budovy Národního muzea.

Fasáda Historické budovy Národního muzea bude mít světlejší odstín. Během posledních několika měsíců se velmi usilovně pracovalo zejména na fasádě Historické budovy Národního muzea a výsledek restauračních zásahů na sochařské výzdobě je již patrný na první pohled. Vyčištěním kamene získala totiž fasáda výrazně světlejší odstín, čímž se opět vrátila ke svému původnímu vzhledu z konce 19. století. Většina děl na čelní straně fasády už byla očištěna za pomoci speciální chemické pasty, plasticky zaretušována v umělém kameni a nyní probíhá jejich patinace. Tyto barevné korekce sochy vizuálně sjednotí mezi sebou navzájem i s ostatními prvky fasády. Práce vedené akademickým sochařem a restaurátorem Vítem Mudruňkou probíhají pod dozorem památkářů. Světlejší barvu získá také sloupořadí, které bylo poškozeno střelbou sovětských vojáků ze srpna 1968, ale stopy po opravných plombách na kameni ze 70. let 20. století zůstanou i nadále viditelné, a událost připomene také pamětní deska.

Oslavy 100. výročí založení Československé republiky v Historické budově Národního muzea. Národní muzeum připravuje se Slovenským národním muzeem společnou Česko- slovenskou/Slovensko-českou výstavu, která se bude věnovat společným dějinám Čechů a Slováků. Výstavu zpřístupní Slovenské národné múzeum od dubna do září 2018 v prostorách Bratislavského hradu a v říjnu 2018 poputuje do prostor Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí v Praze. Na realizaci obou výstavních projektů bude spolupracovat také Vojenský historický ústav Praha, Moravské zemské muzeum, Slezské zemské muzeum a řada dalších partnerů. Základní koncepce je založena na konkrétních lidských osudech, které formovaly dějiny Československa. Proto se podstatnou částí výstavy stane sebeidentifikace návštěvníků, respektive jejich předků s aktéry výstavy (např. při promítání soukromých fotografií, deníkových záznamů apod.). Výstava nebude věnována pouze vzniku Československa v roce 1918, ale všem důležitým mezníkům a událostem v životě obou národů ve 20. století.

Cesta k rekonstrukci. Budova Národního muzea byla dokončena v roce 1891 podle návrhu architekta Josefa Schulze. Jednalo se o velkoryse řešený muzejní palác a zároveň symbolické místo naší vlasti. Od roku 1891 však budova nebyla výrazněji opravována, naopak v průběhu doby byla opakovaně a těžce poškozována. V roce 1945 ji zasáhla německá bomba, v roce 1968 se stala terčem střel sovětských vojáků a v 70. letech došlo k narušení její statiky při budování trasy metra A. Zároveň byla necitlivě odříznuta od Václavského náměstí a Vinohrad magistrálou a začala trpět prašností a vibracemi. Budova se dostala do velmi špatného stavu a v roce 2011 bylo dokonce ze strany Hasičského záchranného sboru doporučeno ji pro návštěvníky uzavřít. Také expozice již byly zastaralé a postrádaly ucelenou koncepci. O rekonstrukci Historické budovy Národního muzea rozhodla vláda v roce 2006, kdy schválila za působení tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky potřebné finanční prostředky. Na základě toho byl vypracován a schválen program péče o Národní kulturní poklad, který se zabývá obnovou a modernizací státních kulturních institucí. Do tohoto projektu bylo zařazeno rovněž Národní muzeum a bezodkladně se pak rozběhly přípravné práce. Bylo zapotřebí z budovy vystěhovat milióny sbírkových předmětů, pro které musely být vybudovány nové depozitáře v Terezíně a Horních Počernicích. Zároveň bylo nutné přemístit pracovníky do Nové budovy (bývalého Federálního shromáždění). V roce 2011 pak byl hotov projekt k získání stavebního povolení. Zde však došlo k prvnímu zdržení, když Ministerstvo kultury rozhodlo o redukci finančních prostředků a uložilo Národnímu muzeu projekt změnit. V říjnu roku 2014 pak byla stanovenou komisí vybrána nejvýhodnější nabídka. Národní muzeum však čelilo několika správním řízením Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která iniciovali neúspěšní uchazeči. Všechna však byla nakonec ukončena ve prospěch Národního muzea, a tak dne 15. 4. 2015 mohlo dojít k podpisu smlouvy s vítězným Sdružením M-P- I Národní muzeum, složeným z firem Metrostav, Průmstav a Imos Brno. 20. dubna 2015 tak byla budova slavnostně předána zhotoviteli rekonstrukce.

„Historie se stane budoucností“. Novorenesanční budova architekta Josefa Schulze byla pro muzejní účely postavena velice kvalitně. Při rekonstrukci nebude zásadním způsobem měněna její původní dispozice. Přesto však budova pro návštěvníky dozná několika změn. Budou zastřešena obě muzejní nádvoří, což vytvoří prostor pro vystavení velkorozměrných exponátů, ale také místo pro kavárnu, koncerty a společenské akce. Zpřístupněna bude kupole budovy, ze které je nádherný pohled na celou Prahu. Propojením Historické budovy s Novou budovou podzemní chodbou vznikne moderní muzejní komplex o rozloze více než 16 tis. m² otevřený a vstřícný všem skupinám návštěvníků. Součástí proměny Národního muzea je pochopitelně i vybudování nových expozic. Zachován bude koncept historicko-přírodovědného muzea, expozice však budou tvořit jeden komplexní celek a vyprávět ucelený příběh za použití moderních metod a technologií. Muzeum bude mít několik návštěvnických okruhů a zohlední specifické potřeby různých skupin návštěvníků. Zvláštní pozornost bude věnována vzdělávání a komunikaci s dětmi a mládeží. Samozřejmostí budou restaurace, kavárny, muzejní obchody, kongresové sály, učebny pro školy, dětské a odpočinkové koutky.