REKLAMA

prumpPražští radní v úterý rozhodli o uzavření smlouvy s firmou Cigler Marani Architects na vypracování projektové dokumentace na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce a jeho propojení s Křižíkovou fontánou. Cena dokumentace první etapy je podle pražského magistrátu téměř 166 milionů korun.

"První fáze etapy zahrnuje rekonstrukci samotného objektu Průmyslového paláce a vyhloubení a výstavbu podzemní pasáže pod střední halou propojující vstupní část s prostorem Křižíkovy fontány," vysvětlil náměstek primátora Ivan Kabický (ODS).

Druhá etapa zahrnuje obnovu Křižíkovy fontány spojenou s výstavbou nových multifunkčních prostor napojených na podzemní pasáž a prostory paláce. "Tuto část rekonstrukce je společnost Cigler Marani Architects povinna zrealizovat až na základě výzvy ze strany Prahy," uvedl magistrát.

Kabický v případě druhé etapy vysvětlil, že jde o budoucí úvahy metropole. Ta může v tomto případě kdykoli od smlouvy jednostranně odstoupit, a to z jakéhokoliv důvodu. "To umožňuje nepokračovat v realizaci této části zakázky, pakliže by ohledně ní došlo v budoucnu k jakýmkoliv odlišným záměrům," řekl náměstek primátora.

Projekt architektonické firmy Cigler Marani Architects vybrala Praha již za minulého vedení v červnu loňského roku. Firma počítala s dostavěním vyhořelého křídla Průmyslového paláce podle technologií, které se používaly v době jeho stavby. Pro pražský magistrát zpracovala například návrh revitalizace Václavského náměstí, pozornost Pražanů získala i projektem Copa Centrum na Národní třídě.

"Měla být to být ocelová konstrukce nýtovaná, tak jak se to v roce 1891 dělalo. Získali jsme původní plány, které by měly být podkladem pro zpracování dokumentace," vysvětlil loni architekt Jakub Cigler.

Další část projektu podle Ciglera zahrnuje právě propojení Průmyslového paláce s Křižíkovou fontánou: "Tím, že jsme nechtěli dělat pouze nějaký tunel, spojili jsme to s vyřešením zázemí. To by se přeneslo z přízemí paláce do podzemí, které by zahrnovalo schodiště, šatny, toalety a například prodejny."

Architekti představili městu také bonusy, jak by areál holešovického Výstaviště mohl vypadat. Mezi bonusy patřila například navazující hala v podzemí, která by rozšířila prostory Výstaviště do budoucna nebo propojení parku Stromovka s areálem.

Smlouvu se společností Incheba Praha, které město pronajímá holešovické Výstaviště, uzavřelo v roce 2001. Incheba tehdy nabídla magistrátu převod některých nemovitostí na území Výstaviště do vlastnictví města.
Kvůli povodním v roce 2002 se smlouva výrazně změnila, nájemné se snížilo na 10 milionů korun. Společnost ovšem investiční plán neplnila, do roku 2007 investovala 50 milionů korun místo slíbených 300 milionů korun. Jednání o zrušení smlouvy zastavil požár Průmyslového paláce a následné komplikace kolem vyplácení pojistného plnění.

Společnost Incheba podepsala v červnu loňského roku ale nový dodatek k nájemní smlouvě pražského Výstaviště. Nájem se zvýšil o 50 milionů korun ročně a Incheba se zavázala, že vyplatí městu právě peníze z pojistky. Platnost smlouvy se navíc krátí, původně měla platit do roku 2062, podle nového znění skončí v roce 2016.

zdroj: MEDIAFAX
REKLAMA