„Co potřebuje divadlo?“ „Rozsáhlé opravy, které si po téměř šedesáti letech zaslouží!“ Přesně těmito slovy by mohla být shrnuta schůzka místostarosty Jana Konvalinky s vedením Divadla Antonína Dvořáka.

 

Ačkoliv příbramské divadlo patří mezi oblastními divadly na úplnou špičku, tedy co se repertoáru a návštěvnosti týká, se zázemím je to zcela na opačné straně. V příštím roce to bude rovných šedesát let, co bylo divadlo, chlouba našeho města, postaveno. Dnes při podrobné prohlídce zázemí zjistíme, že mnoho částí je zde původních ještě z doby otevření.

„O stavu budovy, zázemí a technologií Kulturního domu jsem se postupně dozvídal. Při osobní návštěvě, kdy jsem měl možnost nahlédnout do všech zákoutí, která jsou běžnému návštěvníku skryta, jsem poznal, jak špatný celkový stav objektu je. Rekonstrukce Kulturního domu je více než nezbytná. Je možné uvažovat o dílčích krocích a víceméně záchranných akcích, ale spíše by objekt zasloužil rekonstrukci úplnou, inženýrskými sítěmi počínaje a fasádou konče,“ uvedl po prohlídce objektu místostarosta Jan Konvalinka.

Divadlo se má opravdu čím chlubit. Jak bylo již uvedeno, Divadlo A. Dvořáka patří k nejlepším oblastním divadlům, příbramské kino patří po rekonstrukci k nejnavštěvovanějším jednosálovým kinům v republice. Novinkou letošního roku jsou úpravy estrádního sálu, díky kterým tento sál získal mnohem lepší akustické podmínky…

„Naše příbramské divadlo je ve svém oboru značkou. Program, herci, dramaturgie i celkový styl fungování je na opravdu vysoké úrovni. O tom svědčí i míra soběstačnosti, která je se svými téměř padesáti procenty snad nejvyšší v republice. Je až s podivem, že nevyhovující podmínky příbramského 'kulturáku' nemají na úspěšnost divadla jako takového zásadní vliv,“ zhodnotil práci lidí kolem divadla místostarosta Konvalinka

Ovšem na druhé straně bychom mohli vyjmenovat problémy – chybějící bezbariérový přístup, nevyhovující rozvody vody a kanalizace hrozící havárií, naprosto nevyhovující Malá scéna a především kompletní zázemí. Toto nejsou dobré zprávy o stavu zařízení, které je kulturní památkou.

„S kolegy ve vedení města diskutujeme možnosti financování opravy Kulturního domu. Už na příští rok je zde záměr obnovy hlediště velké scény. Počítá se také se zřízením bezbariérového přístupu do objektu. Aktuálně probíhá i průzkum statiky objektu a stability jeho podloží. Velkou výzvou je i totální rekonstrukce Malé scény,“ dodal místostarosta.

Pro připomenutí, bezbariérovost Kulturního domu se řeší již několik volebních období. Nyní nastala doba, kdy by mohly být plány skutečně realizovány. „Bezbariérovost není pouze o výtahu samotném, ale jde o řadu opatření, včetně bezbariérových tras vedoucích z různých částí města ke Kulturnímu domu. Hodnota projektu zahrnujícího jak zmíněné trasy, tak samotný výtah, je přibližně osm milionů korun. Na tento projekt chceme žádat o dotaci z ministerstva kultury a s ohledem na velmi dobře zpracovaný projekt máme šanci získat 70% dotaci,“ uvedl k možnosti financování starosta města Jindřich Vařeka.

Pokud město v dotačním řízení neuspěje, budou se hledat cesty jak projekt zrealizovat z vlastních prostředků.