Policisté v celé České republice každoročně pátrají po stovkách ztracených dětí. Výjimku netvoří ani Vysočina.

Na pátek 25. května připadá Mezinárodní den pohřešovaných dětí, jenž je současně věnován všem rodičům, kterým beze stopy zmizely jejich ratolesti. Toto datum je známé také jako „Pomněnkový den“, který se do českého povědomí se poprvé zapsal v roce 2004. Ve světě si tento den připomínají již od roku 1983, kdy jej jako vzpomínkový označil tehdejší americký prezident Ronald Reagan. Prvotním impulsem k tomuto kroku byl 25. květen 1979, kdy se v americkém New Yorku ztratil při cestě do školy šestiletý chlapec. Jeho rodiče už jej nikdy neviděli.

Vysočinští policisté za posledních pět let vyhlásili celkem 2 045 pátrání po pohřešovaných dětech. Většina z nich, konkrétně 1 671, byly buď děti s nařízenou ústavní výchovou, které ze školských zařízení určených k tomuto účelu uprchly, nebo se jednalo o žadatele o udělení azylu, kteří v průběhu řízení opustili azylové zařízení.

Ve 353 případech policisté pátrali po dětech mladších patnácti let. Aktuálně je krajským ředitelstvím policie vyhlášeno pátrání po 31 pohřešovaných dětech, všechny mají nařízenu ústavní výchovou. Většinu pohřešovaných dětí se podařilo nalézt a byly v pořádku. Důvody jejich zmizení byly různé – nejčastěji se jednalo o útěky z domova, kdy se tímto způsobem snažily řešit problémy, s nimiž si nevěděly rady. Většina pátrání skončila šťastně a rodiče se se svými dětmi shledali. Jeden smutný a tragický případ kriminalistům ale dlouho z paměti nevymizí, a to pohřešování šestnáctileté Petry z Jihlavska v roce 2013, neboť tato dívka byla nalezena mrtvá. Za její brutální vraždu byli pravomocně odsouzeni tři pachatelé.

Pátrání po osobě pohřešované je specifické v tom, že se jedná o osobu, u které panuje důvodná obava o její život a zdraví. „Vždy je důležité zjistit co nejpodrobněji okolnosti pohřešování. V souvislosti s tím policisté provádějí prověrky v místech, ke kterým má pohřešovaná osoba nějaký vztah, například rodina, pracoviště, škola a podobně. Dále prověřujeme ubytovací a zdravotnická zařízení. Pátrání je zveřejňováno v síti internet a regionálních médiích,“ uvedla policejní mluvčí Dana Čírtková s tím, že na základě zveřejnění pátrání ve sdělovacích prostředcích se daří vypátrat přibližně deset procent osob. „Policisté samozřejmě využívají i speciální prostředky pátrání, které nebudeme z taktických důvodů uvádět,“ dodala mluvčí.

Specifickou skupinu pohřešovaných osob tvoří „dítě v ohrožení“. Jedná se o osobu mladší patnácti let, která se vzhledem ke svému věku může stát obětí nešťastné náhody, postrádá přístup ke k životu potřebným lékům, je prokazatelně fyzicky či psychicky handicapovaná nebo se stala obětí únosu. V případech únosu se jedná o případy zjevně vykazující známky násilí, nebo jejichž pachatel trpí duševním onemocněním či je labilní s nepředvídatelným chováním a jsou známy skutečnosti o tom, že pohřešovaná osoba je ohrožena na životě nebo zdraví. V těchto případech je spouštěn takzvaný Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech. Právě v těchto případech je prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků o pomoc žádána veřejnost. Zejména relace v televizi a rozhlase v mnoha případech vedou k vypátrání dítěte, případně k získání důležitých poznatků o jeho pohybu.

Při vyhlašování pátrání po pohřešovaných dětech je velice důležitý zejména prvotní kontakt mezi rodiči a policisty, kteří potřebují získat co nejrychleji přesné a hlavně pravdivé a ucelené informace o dítěti, o jeho chování předtím než zmizelo, o všech jeho případných problémech, a to i v případě, že tyto informace nemusí být pro rodinu vždy příjemné. Rodiče by neměli zamlčovat policistům žádné informace, které by mohly být při pátrání důležité. Policistům se poté mnohem snadněji rozhoduje, jakým směrem pátrání vést. Rodiče se většinou snaží zamlčet důležité informace například o výchovných problémech s dítětem, které může nastalou situaci řešit útěkem.

„Jak postupovat v případě, že pohřešujete své dítě, se také může veřejnost dozvědět například na webové stránce www.pomoztemenajit.cz. Na stránkách najdete jak rady pro děti, tak rady pro rodiče, včetně kontaktů na orgány a organizace zabývající se touto problematikou,“ podotkla Dana Čírtková.

Před několika lety policisté na Vysočině pátrali po nezletilé dívce, která se na svém facebookovém profilu snažila navodit pocit, že chce ukončit svůj život, a odešla z domova. Při prvotním kontaktu policistů s rodiči se zdálo, že dívka vyrůstá v harmonické rodině, a nemá tedy žádný důvod k útěku. Rozjela se rozsáhlá pátrací akce, do které se zapojil také policejní vrtulník. Policisté postupně zjišťovali, že dívka má problémy, že na ni rodiče kladou velice vysoké nároky, které nedokáže zvládnout. Druhý den se pohřešovanou podařilo vypátrat a byla v pořádku.

Velice důležitou roli hraje také komunikace dítěte na sociálních sítích. „V současné době se stále častěji setkáváme s případy pohřešovaných dětí, které navázaly kontakt s neznámým člověkem prostřednictvím sociálních sítí. Při vzájemné komunikaci uvedly svoje osobní údaje, telefonní čísla či zájmy a v mnoha případech se nebránily ani schůzce ‚naslepo‘. Toto chování je velmi rizikové, neboť právě sociální sítě jsou velmi často zneužívány pachateli násilné a mravnostní trestné činnosti páchané na dětech,“ upozornila policejní mluvčí.

Obecně lze říci, že policisté pátrají po hledaných nebo pohřešovaných osobách. Pohřešovanou osobou se rozumí fyzická osoba, o níž se lze důvodně domnívat, že je ohrožen její život nebo zdraví, místo jejího pobytu není známo a policií po ní bylo vyhlášeno pátrání. Pátrání je vyhlašováno na základě oznámení o pohřešování, které může učinit kdokoliv. Podmínkou pro vyhlášení pátrání po pohřešované osobě je právě důvodná obava o její život a zdraví. Pokud není tato podmínka splněna, nejedná se z pohledu zákona o pohřešovanou osobu.

„U osoby starší osmnácti let platí zásada, že je po vypátrání informována, že se po ní pátrá jako po osobě pohřešované a kdo učinil na policii oznámení o pohřešování. Policisté se osoby zeptají, zda souhlasí s tím, aby bylo oznamovateli sděleno místo jejího současného pobytu. Pokud s tím pohřešovaná osoba nesouhlasí, není policie oprávněna tyto skutečnosti oznamovateli sdělovat. Oznamovateli je sdělena pouze informace, že pohřešovaný byl vypátrán a je v pořádku,“ doplnila vrchní komisařka oddělení obecné kriminality Krajského ředitelství policie kraje Vysočina Jana Láterová.

Údaje o většině osob, po kterých policie v teritoriu Kraje Vysočina pátrá, jsou zveřejněny na veřejně přístupné síti internet. Konkrétní osobu lze vyhledat na webových stránkách www.policie.cz v záložce Databáze po výběru možností Pátrání po osobách – Vyhledávání.

V neposlední řadě lze využít sociální sítě:
www.facebook.com/PolicieCZ
www.youtube.com/PolicieCZ
www.twitter.com/PolicieCZ

Poznatky k osobám v pátrání lze také zcela anonymně zasílat přímo na kriminální službu a vyšetřování Krajského ředitelství policie kraje Vysočina na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..